Válka o Prsten probíhala v roce 3019 T. v. a sestávala z bitvy u brodů přes Želíz, bitvy v Helmově žlebu (bitvy o Hlásku), bitvy v Dolu, bitvy na Pelennorských polích, bitvy u Černé brány (bitva před branami Mordoru) a dalších menších potyček.

Válka začala v době, kdy Aragorn, Legolas, Gimli a Gandalf přijeli do Edorasu. Gandalf zbavil krále Theodéna Sarumanova prokletí a vysvětlil situaci, že Saruman vytváří na Sauronův příkaz velké vojsko skurutů (cca 10 000 vojáků), které má zničit Rohan. Theodén odjel i s obyvateli města do pevnosti v Helmově žlebu, Gandalf však věděl, že se tam sám neubrání a vyrazil pro pomoc.

Mezitím Saruman vyslal své vojsko a Železný pas se vyprázdnil. Smíšek s Pipinem se zúčastili ve Fangornu entího sněmu, na němž přednesli žádost o zapojení entů do války. Enti po dlouhém rokování souhlasili, že se vydají do války proti Sarumanovi.

Pevnost v Helmově žlebu byla málem dobyta, když dorazil Gandalf s pomocí. Skuruti vystrašeně a prchali pryč ze žlebu. Čekalo je však překvapení v podobě lesa, který tu předtím nebyl. Šlo o huorny, pohyblivé stromy pod vedením entů. Skuruti do lesa vběhli a vícekrát se ven nedostali. Helmův žleb tak byl uhájen.

Pevnost Železný pas byla rozbořena a vyplavena enty, zůstala jen věž Orthank, v níž se Saruman zavřel. Po příjezdu krále Theodéna, Gandalfa, Aragorna a Gimliho následovalo shledání se Smíškem a Pipinem, rozmluva se Sarumanem a nalezení palantíru. Sarumanova moc byla zlomena, byl zavřen v Orthanku a správa Železného pasu byla svěřena Stromovousovi.

Skupina Společenstva vyráží do Edorasu, cestou však díky náhodě Gandalf za pomoci Pipina zjistí Sauronovy plány a se Stínovlasem a Pipinem vyráží rychle do Minas Tirith. Zbytek skupiny následuje krále Theodéna do Edorasu a následně do hradiště Šerá brázda, kam je svolána zemská hotovost na pomoc Gondoru.

Aragorn se mezitím vydává s Gimlim a Legolasem přes Bílé hory (Stezkami mrtvých) ke kameni Erech, kam svolává Nemrtvé a vyzívá je, aby splnili přísahu, kterou dali králi Isildurovi, ale nedodrželi ji. Nemrtví souhlasili a spěchali s Aragornem, Gimlim a Legolasem do Pelargiru, přístavu, který byl dobýván flotilou Umbarských. Umbarští byli poraženi, Aragorn bral přísahu za splněnou a propustil Nemrtvé. Cestou do Minas Tirith sebral armádu z obyvatel jihu Gondoru a dorazil právě včas do Bílého města. Zde spojená vojska Rohanských (kteří mezitím dorazili s králem Theodénem v čele) a Gondorských poráží vojska Černokněžného krále (který padl rukou Eowyn).

Aragorn po poradě s kapitány armád vyráží k Morannonu, aby vyzval Saurona k boji. Je to však jen zástěrka, neboť chce poskytnout Frodovi volný průchod pláněmi Gorgorothu k Hoře Osudu. Frodo skutečně k Hoře dospěl, vhodil Prsten do ohně a Sauronovu moc pominula. Aragorn, který mezitím vedl armádu u Černé brány, se stává Pánem Západu, obnovuje říši Arnor v rámci Obnoveného království a stává se králem Elessarem.

Sauronova vojska vyslaná na sever byla poražena v bitvě v Dolu, kde podlehla spojeným armádám trpaslíků a lidí.

Po Sauronově pádu se musel král Elessar ještě vypořádat s Jižany a Východňany, které poráží a obnovuje tak prastaré hranice gondorské říše z doby jejího největšího rozmachu.